VĚTNÉ ČLENY


PODMĚT

Vyjadřuje původce děje (Pes štěká.) V pasivních větách vyjadřuje cíl děje (Tomáš je hledán.).

Je v prvním pádě. Nejčastěji bývá vyjádřen podstatným jménem či zájmenem, může být ale vyjádřen i jinými slovními druhy.

Může být nevyjádřený.(Hraje na piano - ona / on / Katka / Tomáš).

Může být několikanásobný - Petra a Pavel sledují zápas.


PŘÍSUDEK

Větný člen vyjadřující stav, činnost nebo vlastnost podmětu (Pes štěká.)

Přísudek bývá obvykle vyjádřený slovesem v určitém tvaru (Karel hraje fotbal.)

Může být vyjádřen sponovým slovesem v určitém tvaru a tzv. sponou (Ta tráva je suchá.)

Může být ale vyjádřen i jinak, např. citoslovcem: Žába žbluňk do rybníka.

Může být několikanásobný: Petr běhal a skákal.

 

PŘÍVLASTEK

Větný člen, který rozvíjí nějaké jméno (nejčastěji podstatné jméno - zelený strom, ale může to být i zájmeno - ten žlutý).

Přívlastek rozlišujeme na shodný a neshodný.

Shodný přívlastek se shoduje se svým řídícím jménem v rodě, čísle a pádě, takže pokud se tyto kategorie u řídícího jména změní, změní se u přívlastku také (šedý pes - bez šedého psa).

Neshodný přívlastek se se svým řídícím jménem neshoduje, zůstává neměnný, i když se řídící jméno mění (dveře domu - bez dvěří domu).

 

PŘEDMĚT

Větný člen, který závisí na slovesu nebo slovesném podstatném jménu. (Našel jsem korunu.)

Ptáme se na něj pádovými otázkami kromě prvního a pátého pádu.

 

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

Větný člen, který obvykle rozvíjí sloveso, přídavné jméno nebo příslovce. Uvádí obvykle nějaké okolnosti.

Existují různé druhy příslovečného určení podle toho, jaké okolnosti uvádějí.

Nejobvyklejší druhy příslovečného určení jsou:

Příslovečné určení času (odpovídá na otázky jako kdy? dokdy? odkdy? - např. Vrátil se včera.)

Příslovečné určení místa (odpovídá na otázky jako kde? odkud? kudy? kam? - např. Přišel jsem domů.)

Příslovečné určení způsobu (odpovídá na otázky jako jak? jakým způsobem? - např. Tancovala pěkně.)

Příslovečné určení příčiny (odpovídá na otázky jako proč? např. Koupil jsem to kvůli tobě.)

 

DOPLŇĚK

Zvláštní větný člen, který rozvíjí dva větné členy zároveň - obvykle přísudek a podmět nebo přísudek a předmět.

Podobá se často sponě přísudku jmenného se sponou, ale ve větě je nějaké jiné sloveso než být, bývat, stát se, stávat se.

Byl unavený - spona. Vrátil se unavenýdoplněk.

Tomáš doběhl vyčerpaný. (Slovo vyčerpaný závisí jak na slově Tomáš, tak na slově doběhl.)

 

 

ZDROJ: https://cs.wikipedia.org