GEOFFREY CHAUCER - CANTERBURSKÉ POVÍDKY             (překlad František Vrba)

Ugolino, hrabě pisánský (z povídky mnichovy)

 

O velmoži tom z Pisy, Ugolinu,

pro horké slzy těžko vyprávěti.

Za Pisou stojí věž a v jejím stínu

na věky věků padl do zajetí

a s ním i jeho maličké tři děti,

ne starší pěti let. Ó proklatá

ty Fortuno, jak můžeš ubíjeti

v takové kleci něžná ptáčata!

 

Byl v žaláři tom k smrti odsouzen,

an biskup Ruggieri zapřed nit

intrik a lží; a takto popouzen

se proti Ugolinu pozved lid

a v žaláři mu vykázali byt.

Tak skrovná jeho potrava tam byla,

že nemohl s ní dobře vystačit,

a k tomu byla zkažená a shnilá.

 

Jednoho dne však, právě chvíle téže,

kdy zpravidla jim nosívali jíst,

žalářník hlučně zamkl bránu věže.

On neřek slovo, ač si tím byl jist,

leč myšlenka ho v srdci začla hníst,

že nechají je hladem zahynout.

"Ó žel, že pad jsem do těchto kdy míst!"

A z očí vytryskl mu slzí proud.

 

Nejmladší synek, byly mu tak tři,

se vyptával: "Proč pláčeš, tatínku?

Kdy nám už dají něco k večeři?

Nemáme aspoň chleba trošinku?

Nemohu usnout hlady. Božínku,

kdybych tak usnul a moh pořád spát,

když nemáme už ani drobinku,

to by mě v bříšku netrápil ten hlad."

 

Tak ze dne na den plakal synáček,

až nakonec pak, k otci přitulen,

"Tatínku, sbohem, musím umřít," řek

a zlíbal jej a umřel tentýž den.

Tu otec jeho, žalem přemožen,

hryzl si ruce, až krev vytryskla mu,

a lkal: "Ty, Štěstěno, jsi vinna jen

mým utrpením, hanba tvému klamu!"

 

Ostatní děti myslely, že hlad

jej donutil se hrýzt, ne hoře běs,

a: "Tatínku, to nesmíš udělat!

Tys nám dal život, vezmi si jej dnes

a radši naše mladé maso sněz!"

Tak plakaly a během dní pak dvou

jeden i druhý hlady k zemi kles

a umřely na jeho kolenou.

 

Sám v zoufalství a hlady umořený

ten hrabě z Pisy ukončil své žití,

o vše, co měl, byv obrán od Štěstěny.

Tím dostávám se na konec své niti.

Kdo více by se chtěl však poučiti,

velkého pěvce italského čti,

jehož zvou Dante, každé slovo svítí

v příběhu jeho s plnou jasností.

 

Úkoly:

1) Je tato ukázka lyrická, nebo epická?

2) Jaké je rýmové schéma všech slok v ukázce?

3) Ve které sloce je nejvíce zdrobnělin? Vypište je a zkuste uvést alespoň jeden důvod (lépe dva) jejich použití.

4) Vypište z ukázky alespoň jeden příklad apostrofy.

5) Vypište z ukázky šest příkladů elize.

6) Proč žalářník zamkl dveře hlučně?

7) Která bohyně je v textu třikrát zmíněna? Proč myslíte, že právě tato?

8) Podle první strofy dokažte, že vypravěč příběh citově prožívá (nebo přinejmenším předstírá, že ho prožívá).

9) Vypište z první strofy přístavek.

10) Vypište z první strofy metaforu.

11) Vypište z básně alespoň jeden příklad inverze.

12) Napište novější synonymum pro zastaralou českou spojku an, která je v ukázce použita ve druhé sloce.

13) Ve třetí sloce Ugolino naříká nad svým osudem. Napište alespoň jednu slavnou literární postavu, která činí totéž. (Nápověda: jedné antické literární postavě její osud přišel tak hrozný, že si raději sama vypíchla oči, aby ho neviděla.)

14) Ve které části Božské komedie asi píše Dante o Ugolinovi a Ruggierim? (Oba jsou ve stejném místě.)

15) Myslíte, že Ugolino před smrtí přece jenom okusil maso svých dětí? Které řecké báje se též zabývají tématem (nedobrovolného) kanibalství?

16) Napište, jaký je rozdíl mezi Chaucerovou verzí příběhu a sochou Ugolina zobrazenou níže.

 

Ugolino s dětmi (zdroj zde):