MATURITNÍ SLOH

Následující text obsahuje doporučení pro úspěšné napsání slohové práce, přehled vlastností vybraných slohových útvarů a přehled některých nedostatků, které se vyskytly v posledních předmaturitních slozích. Většina informací pochází ze stránek Maturita z češtiny, kde můžete najít také minulá zadání a jejich vzorová vypracování.

 

Výběr zadání

Na výběr zadání máte 20 minut. Jakmile si zadání vyberete, můžete zbytek tohoto času využít k napsání osnovy nebo začít práci psát nanečisto. Na toto vše bude dostatek místa na listech se zadáním – jiné papíry (kromě samotného záznamového archu) mít k dispozici během zkoušky nebudete. Při výběru zadání je potřeba zvážit zejména dvě otázky: jaký slohový útvar je vyžadován a na jaké téma máte psát.

Vyberte si takový útvar, jehož vlastnosti bezpečně znáte, a takové téma, o kterém něco víte. Vybírat budete ze 6 zadání a je téměř jisté, že základní školní útvary – vypravování, popis, úvaha, dopis – mezi nimi budou zastoupeny. Můžete tedy o útvaru přemýšlet již nyní. Pokud útvar i téma dodržíte a vaše práce bude delší než 250 slov, určitě zkoušku složíte.

 

Odstavce a počítání slov

Všechny maturitní útvary je nutné členit na odstavce. V češtině se odstavce tradičně naznačují odsazením prvního řádku. (Úplně první odstavec textu se neodsazuje – podívejte se do jakékoliv knihy – ale jeho odsazení není chybou a není jisté, zda o tomto pravidlu hodnotitelé vědí. Já jsem si toho např. všimnul poměrně nedávno.) Jiná možnost je oddělovat odstavce mezerou. V tom případě se již odstavce neodsazují.

Práce by měla být na odstavce členěna logicky. Věty v jednom odstavci by spolu měly souviset úžeji než věty napříč odstavci. Např. u úvahy by jeden odstavec mohl odpovídat jedné myšlence, u popisu jedné části dotyčného předmětu atd.

Práce musí mít nejméně 250 slov. Která slova se počítají a která ne si můžete přečíst zde, doporučuji však spíš napsat alespoň 270 slov a tímto odkazem si nezatěžovat hlavu.

 

Konkrétní slohové útvary

VYPRAVOVÁNÍ

– Vypravování by mělo mít nadpis oddělený volným řádkem od zbývajícího textu. Můžete použít nadpis ze zadání nebo si vymyslet vlastní (někdy se nadpis ze zadání hodí, jindy ne). Pokud použijete nadpis ze zadání, jeho slova se nepočítají.

– Vypravování by mělo být členěno do odstavců.

– Vypravování by mělo mít přibližně následující strukturu:

             1) úvod – seznámení s prostředím a postavami

    2) zápletka – nastane problém

    3) vyvrcholení – výrazná událost: problém se  vyostří a nějak – dobře nebo špatně – dopadne

    4) závěr – co se stalo potom

Největším problémem ve školních slozích bylo, že někdy úplně chybělo vyvrcholení a že tedy vlastně vůbec nešlo o vypravování. Jindy bylo vyvrcholení příliš slabé (např. se skupinka lidí v předposledním odstavci ztratila v pralese, ale v dalším odstavci bez jakýchkoliv překážek náhodně narazila na správnou cestu, a to byl konec) a většinu slohu zabíral úvod.

– Vypravování obvykle obsahuje přímou řeč. V dialogu mezi postavami je nejlepší napsat každou repliku jako samostatný odstavec.

– Pokud má vypravování navazovat na text zadání, být jeho pokračováním, je třeba tento text přepsat do záznamového archu, aby váš sloh byl úplný. Tato slova se nepočítají. Pokud je funkce výchozího textu inspirativní nebo je zadáno něco jako "vypravování na téma výchozího textu", do svého záznamového archu nic nepřepisujte.

– Chcete-li vidět vypravování, které údajně získalo plný počet bodů, můžete se podívat sem. Myslím, že mnozí z vás by takovou práci určitě dokázali napsat také: není na ní nic zvláštního, jenom neobsahuje výrazné nedostatky a přesně odpovídá útvaru i tématu.

 

ÚVAHA

– Úvaha by měla mít nadpis oddělený volným řádkem od zbývajícího textu. Můžete použít nadpis ze zadání nebo si vymyslet vlastní (někdy se nadpis ze zadání hodí, jindy ne). Pokud použijete nadpis ze zadání, jeho slova se nepočítají.

– Úvaha by měla mít úvod, hlavní část a závěr. Úvod by měl jasně stanovit téma, v hlavní části by mělo být téma rozebráno z různých úhlů pohledu a závěr by měl obsahovat shrnutí toho, k čemu jste uvažováním došli.

– Úvaha je členěna do odstavců. Toto členění by mělo být logické a odstavce by na sebe měly významově i jazykově navazovat.

– Úvaha by měla být zaměřena na zadané téma, jít spíše do hloubky než do šířky (např. pokud je tématem "současný televizní humor", neměla by úvaha sklouznout k uvažování o televizi všeobecně nebo o humoru všeobecně. Pasáže o těchto obecnějších tématech se do úvahy s tímto zadáním samozřejmě hodí, ale je potřeba se od nich vždy dostat zpět k původnímu specifickému zadání.).

– Úvaha by měla obsahovat řečnické otázky. Ne všechny musí být zodpovězeny, ale samoúčelné kupení řečnických otázek, jejichž obsah se v textu již dále nerozvíjí, není dobré.

– Úvaha by neměla obsahovat povrchní fráze, samozřejmosti a banality.

– Úvaha by neměla obsahovat očividně nepravdivá tvrzení (statistiky vycucané z prstu atd.)

– Úvaha vyžaduje důkladnější probrání problému, na 250 slov se dobrá úvaha dá napsat velmi těžko, doporučuji větší rozsah.

– Příklad úvahy najdete zde. Mně se tato úvaha zdá poněkud povrchní a krátká, přesto mají autoři stránek pravdu, když tvrdí, že by podle maturitních kritérií získala vynikající hodnocení.

 

POPIS A CHARAKTERISTIKA

– Popis i charakteristika by měly mít nadpis oddělený volným řádkem od zbývajícího textu. Můžete použít nadpis ze zadání nebo si vymyslet vlastní (někdy se nadpis ze zadání hodí, jindy ne). Pokud použijete nadpis ze zadání, jeho slova se nepočítají.

– Popis je členěný na odstavce.

Popis by měl obsahovat úvod, hlavní část a závěr.

– Popis by měl být systematický (např. u obrázku zleva doprava, zpředu dozadu, od velkých věcí k detailům atd.).

– Charakteristika obsahuje popis vzhledu a popis vlastností. Hlavní část by měl tvořit popis vlastností.

– Není dobré (ani v jiných útvarech, ale v popisu a charakteristice to asi hrozí nejvíc) příliš používat slovesa být a mít. Vyhnout se jim můžete např. použitím synonyma (na louce je prastarý buk – na louce stojí prastarý buk, na louce se tyčí prastarý buk), personifikací (čeká na nás prastarý buk, palouku kraluje prastarý buk), souvětím (když přijdete na louku, spatříte prastarý buk) a jinými prostředky.

– Charakteristika může být přímá (je štědrá) a nepřímá (na výletech se s každým dělí o svačiny). Sloh by měl obsahovat oba druhy.

– Příklad popisu je zde. Zdá se mi poněkud konvenční a umělý (na další útvary už si stěžovat nebudu). Možná nechtějí studenty zastrašit příliš vysokou úrovní. V poslední větě nemá být před nebo čárka (poměr slučovací). Příklad charakteristiky je zde.

 

ZPRÁVA

– Zpráva by měla mít nadpis oddělený volným řádkem od zbývajícího textu. Můžete použít nadpis ze zadání nebo si vymyslet vlastní (někdy se nadpis ze zadání hodí, jindy ne). Pokud použijte nadpis ze zadání, jeho slova se nepočítají.

– Zpráva je členěna na odstavce.

Zpráva je o minulé události (mělo by to být jasné ze zadání), měla by být převážně v minulém čase.

Příklad zprávy najdete zde.

 

LIBOVOLNÝ TEXT PUBLICISTICKÉHO STYLU

– Kromě dopisů (např. otevřený dopis) by měl každý text publicistického stylu obsahovat nadpis oddělený mezerou. Můžete použít nadpis ze zadání nebo si vymyslet vlastní (někdy se nadpis ze zadání hodí, jindy ne). Pokud použijete nadpis ze zadání, jeho slova se nepočítají.

– Publicistický text je členěný na odstavce.

– Publicistický text by měl být členěný na úvod, hlavní část a závěr.

– Aby text naplnil požadavky publicistického stylu, měl by být aktuální, usilovat o kontakt se čtenářem a obsahovat nějaké publicistické výrazy (zmrtvýchvstání domácího hokeje, startuje smršť lednových slev atd.).

– Pokud si zvolíte takovéto zadání, je dobré mít jasno v tom, jaký konkrétní útvar vlastně píšete. (Zprávu? Článek? Fejeton? Něco jiného?)

 

DOPIS KAMARÁDOVI

– Dopis je asi jediný útvar v maturitní písemné práci, který nevyžaduje nadpis, ten by byl v tomto případě chybou. Zato však dopis vyžaduje oslovení a rozloučení.

– Dopis je členěný na odstavce.

– Na začátku je místo a datum. Mohou být zarovnány vpravo či vlevo. Vynechává se za nimi řádek.

– Následuje oslovení. Je v pátém pádě (pane Nováku, určitě ne pane Novák) a odděluje se čárkou. Po oslovení se vynechává řádek.

– Následuje úvod, hlavní část a závěr. Jelikož první věta úvodu navazuje na oslovení, začíná malým písmenem (narozdíl od angličtiny). Po oslovení se vynechává řádek.

– Po závěru následuje rozloučení. Je zarovnáno vlevo a následuje po něm mezera.

– Po rozloučení následuje podpis. Je zarovnán vlevo a následuje po něm mezera.

– Na konci dopisu je vaše adresa.

– Pro příklad takového dopisu se podívejte sem.

 

MOTIVAČNÍ DOPIS

– Motivační dopis začíná adresou firmy / organizace, do které dopis posíláte. Jinak má stejnou strukturu jako výše uvedený dopis kamarádovi.

– Motivační dopis je formální, měl by obsahovat formální jazyk.

– Motivační dopis by měl obsahovat pouze informace relevantní pro pozici, o niž se ucházíte.

– Pro příklad takového dopisu se podívejte sem.

 

JINÉ ÚTVARY

Pro vlastnosti dalších slohových útvarů (stížnost, referát atd.) se podívejte sem.

 

Některé opakující se nedostatky

Následující přehled vychází z posledních slohových prací. V žádné z nich nebylo těchto nedostatků ani zdaleka tolik, aby ohrozily šanci studenta v maturitní písemné práci uspět.

 

OPAKOVÁNÍ TÝCHŽ SLOV

Tento nedostatek se odstraňuje použitím synonym:

    Amerika mi otevřela oči a chtěl jsem zažít něco jiného, než jsem doposud zažil.

    Amerika mi otevřela oči a chtěl jsem zkusit něco jiného, než jsem doposud zažil.

 

OBECNÁ ČEŠTINA

Obecná čeština může být v práci použita např. v přímé řeči ve vypravování nebo jinde, kde je to vhodné, většina textu, zejména v úvaze, popisu atd. by však měla být spisovná. Spisovnost je naprosto nutná u formálních útvarů jako motivační dopis. Některá často používaná slova, která se do spisovného textu nehodí, jsou např. kdyžtak, akorát, koukat, navážet se do někoho, hromada (ve významu velké množství), prohlídnout si (místo prohlédnout si), pár (místo několik), tím pádem, každopádně atd.

 

NEDOSTATKY VĚTNÉ STAVBY

 

zeugma – spojení dvou slov, z nichž každé vyžaduje jiné pokračování věty

    není špatné sledovat a bavit se nad pořady

        – sloveso sledovat nelze použít s předložkou nad

        – zeugma se obvykle odstraní použitím zájmena: sledovat pořady a bavit se nad nimi

 

anakolut – konec věty nenavazuje na její začátek

    Ale tím, že jsem byl plnoletý, tak jsem se odhodlal a jel.

          – slovo tak nemůže navazovat na slovo tím

          – pro odstranění tohoto nedostatku se nebojte větu zásadně přeskládat a použitá slova nahradit jinými: Jelikož jsem byl plnoletý, odhodlal jsem se a jel.

 

kontaminace – slovo je použito se špatnou předložkou nebo vazbou, protože se s touto předložkou či vazbou používá jiné slovo podobného významu

    můžeme najít spoustu možností k zlepšení svojí životosprávy

            – slovo možnost se nepoužívá s předložkou k, s tou se používá podobné slovo příležitost

            – kontaminaci odstraníme buď použitím slova, které se do věty hodí (můžeme najít spoustu příležitostí k zlepšení svojí životosprávy), nebo změnou vazby (můžeme najít spoustu možností, jak zlepšit svoji životosprávu)

 

atrakce – slovo je použito ve špatném pádu, neboť je v tomto pádu použito sousední slovo

    spoustě lidem to nevadilo

            – slovo lidem je ve třetím pádě, ačkoliv má být ve druhém, protože slovo spousta je ve třetím pádu

            – atrakci odstraníme uvedením slova do správného pádu: spoustě lidí

 

NEVHODNĚ POUŽITÁ SLOVA

Většinou jde o tzv. paronyma – slova, která podobně vypadají, ale mají různý význam, např. povědomí a podvědomí. Pokud si nejste významem nějakého slova jisti, raději použijte synonymum, které znáte bezpečně, nebo situaci popište nějak jinak.

 

NĚKTERÉ OPAKUJÍCÍ SE CHYBY

– Svůj x ostatní přivlastňovací zájmena.

    Zájmeno svůj (a ne můj, tvůj, náš atd.) přivlastňuje podmětu věty: Já mám svůj dům rád, ty máš svůj dům rád atd.

– Shoda v čísle: učiteli bych dala čalouněnou židli k jeho stolu (nikoliv k jejich).

– Slova jako bizarní nebo samozřejmý se píší bez d. V případě pochybností použijte Pravidla českého pravopisu, doporučuji to ovšem nechat až na závěr.

– Nepoužívejte přirovnání, která čtenář nemá šanci pochopit, např. k předmětům v naší škole. Pokud byste chtěli takové přirovnání použít, museli byste dotyčný předmět popsat.

– Rozlišujte předložky díky (pro pozitivní jevy, díky jeho pomoci jsem to zvládl) a vinou (pro negativní jevy, vinou nepozornosti zakopl).

Rozlišujte krátké tvary zájmen (ji, naši, moji atd.), které jsou ve 4. pádě, a dlouhé tvary (jí, naší, mojí atd.), které jsou v ostatních pádech.

 

Příprava před vlastní zkouškou

Pokud byste si chtěli nějaký útvar ještě vyzkoušet, můžete sloh napsat a poslat mi ho emailem. Toto platí nejpozději do pondělí. V úterý (ale klidně dříve) už nic nepište ani nestudujte, nanejvýš si zopakujte výše uvedené podmínky pro úspěšné napsání práce (počet slov a vlastnosti útvarů). Pokud bude pěkné počasí, jděte na procházku. Věnujte se klidným činnostem: doporučuji vzít si nějakou knihu z maturitního seznamu, která se vám opravdu líbila nebo kterou si nejméně pamatujete, a v pohodlí si ji číst.